Jak na nedobrovolné vyklizení nemovitosti po skončení nájmu?

Jak na nedobrovolné vyklizení nemovitosti po skončení nájmu?

Velmi častý je strach pronajímatelů z nedobrovolného vystěhování nájemníka po ukončení nájmu, kdy nájemce odmítá nemovitost opustit a předat majiteli.

Legálních možností opravdu není mnoho. Základem je mít tzv. "exekuční titul" pro vyklizení nemovitosti. Tím může být rozsudek soudu nebo rozhodčí nález.

 

JAK  POSTUPOVAT DÁL?

Má-li majitel nemovitosti některé z výše uvedených rozhodnutí pravomocné a nájemce toto rozhodnutí nerespektuje, může se obrátit na soudního exekutora.

Ten provede vyklizení nemovitosti na náklady povinného, tzn. nájemce. Vzhledem k možnostem povinného podávat námitky a výkon exekuce zdržovat, může se i toto řešení protahovat. Majitel má však ještě jednu možnost.

 

 

TRESTNÍ OZNÁMENÍ

Má-li majitel pravomocné rozhodnutí o vyklizení nemovitosti, může podat na Policii ČR také trestní oznámení.

Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník pamatuje na situaci, kdy někdo protiprávně užívá cizí nemovitost.

§208

Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

1) Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

2) Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.

3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

 

Trestní řízení je v porovnání s exekucí výrazně rychlejší, důraznější a také velmi nepříjemné.

Policie ČR nezajistí vyklizení nemovitosti, ale z nájemce je rázem pachatel trestného činu se všemi důsledky jako jsou výslechy, trestní obvinění, soudní řízení, a nakonec také rozsudek.

Zpravidla bývá v prvním řízení nájemce odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Současně může být také stanovena povinnost nahradit majiteli škodu spočívající v neoprávněném majetkovém prospěchu za dobu neoprávněného užívání. I toto je výhodnější řešení oproti žalobě na vydání bezdůvodného obohacení v občanskoprávním řízení.

Majitel jako poškozený nemusí hradit soudní poplatek.

Přečin podle § 208 trestního zákona může být považován za trvající trestný čin, pokud nájemce nemovitost nevyklidí ani po sdělení obvinění. A to je pro nájemce další zhoršení celé situace.

Takové jednání se pak posuzuje jako nový skutek a další trvání páchání trestného činu, které může vést až k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody či přeměnu dříve uloženého podmíněného trestu na trest nepodmíněný.

 

Nepředání nemovitosti po ukončení nájmu tedy může nájemce dovést až do vězení.

 

Někdy může pro urychlení "dobrovolného" vystěhování nájemce postačovat pouhé upozornění na možnost trestního oznámení a všechny důsledky, které jsou se spácháním trestného činu podle § 208 Trestního zákoníku spojené.

 

Informujte o tomto vaše klienty, když se na Vás obrací s žádostí o radu, jak v podobných situacích postupovat.

 

 

zdroj: ABES

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb. Další informace o cookies najdete zde.

Nastavení


Přihlašte se k odběru článků

Jednou do měsíce tipy a rady e-mailem zdarma

zpracováním osobních údajů